Robotická žena

Divadelní hra byla uvedena skupinou NAOKO Praha poprvé v březnu 2018. Je poklonou velikánům jako byl Čapek, Orwell nebo Huxley. Je dystopickou vizí budoucnosti, kdy lidé dobrovolně dají v rámci vyváženosti a rovnoprávnosti stejné práva robotům jako mají oni sami, jenže ti neprojeví vděčnost, ale lidstvo zničí. Zůstávají pouze malé ostrůvky buď zcela loajálních a nebo revoltujících jedinců.

POSTAVY

Glen Dorsy, vědec v Robotickém ústavu, čtyřicetiletý

Petr Brown, vědec v Robotickém ústavu, čtyřicetiletý

Loriet, robotická žena

Karla Brownová, manželka Petra Browna, třicet pět let

Stephanie, Dorsyho milenka, devatenáct let

Jerry Kosorski, novinář, věk neurčený

David Stanley, ředitel Robotického ústavu, šedesát let

Katrin, Dorsyho dcera, patnáct let

Sebastián, nápadník Katrin, dvacet jedna let

Soudkyně

Bachař

Hlas z publika, žena

Hlas z publika, muž

z

1 32Obraz první

Vestibul Robotického ústavu. Tiskový briefing. Dorsy s Petrem za doprovodu hudby přivedou na scénu

robotickou ženu Loriet, umístí ji na vyvýšený stupínek. Sami se postaví před mikrofony.

Dorsy: Vážení novináři, vážené novinářky, milí hosté. (Cvakají fotoaparáty.) Vítáme vás s kolegou Petrem

Brownem na tiskové konferenci na půdě Robotického ústavu, abychom se vám pochlubili s novinkami, které

se týkají našeho projektu Robotické ženy Loriet. Nebudu ho dlouze představovat, protože o něm bylo

napsáno až dost.

Petr: Někdy více, než bychom si přáli.

Dorsy: Robotická žena oslavila minutý týden šest let svého života, ale prvotní nápad vznikl ještě za našich

vysokoškolských studií.

Petr: Možná už v kolébce jsme snili o tom, že stvoříme dokonalou ženu!

Dorsy: Ať tak či onak, právě zde jsme robotickou ženu poprvé představili veřejnosti a od té doby udělala

obrovské pokroky. Už to není jednoduchý prototyp pomocníka v sociálních službách, jaké dnes vidíme kolem

sebe běžně. Začali jsme pracovat na robotovi s lidskou inteligencí. A nám se to daří.

Hlas z hlediště, žena: Je pravda, že jste robotickou ženu vyrobili k ukojení pudových potřeb, aniž by měla

právo se bránit!?

Petr: Nevím, kam tím míříte.

Hlas z hlediště, žena: Byla žena v minulosti podrobena sexuálních stimulacím?

Petr: Přátelé, jsme pod přísným dohledem akademické rady. Veškerá činnost, kterou s robotickou ženou

provádíme, je monitorována a ukládána do jejího paměťového centra.

Hlas z hlediště, muž: Už se našla paměťové karta, která se ztratila před rokem?

Dorsy: Nenašla, ale jsme schopni většinu informací získat zpět pomocí rekonstrukce zálohové paměti.

Hlas z hlediště, muž: Už se tak stalo?

Dorsy: Ještě nebyl čas.

Hlas z hlediště, muž: Váš kolega Brown byl s robotickou ženu spatřen v uzavřené zóně v Aspen v Coloradu.

Co vy na to, pane Dorsy?

Petr: To není pravda!

Hlas z hlediště, muž: Viděli jsme fotografie!

Hlas z hlediště, žena: Proč má robotická žena tak ideální tělesné proporce? Takhle nevypadají běžné

americké ženy!

Dorsy: Přece víte, že na vizuál naší robotické ženy byla vedena soutěž.

Petr: Závěrečný model vybrala akademická porota.

z

2 32Muž z publika: Akademici se od výsledku soutěže distancují.

Žena z publika: Ředitel Stanley uvedl, že žádné alternativní návrhy neviděl. Proč má robotická žena tak

smyslné rty a dlouhé nohy?

Dorsy: Přátelé, co se nám to snažíte namluvit? Chceme nastavit robotickou ženu tak, aby se dokázala

postarat nejenom o naše stařečky, ale aby dokázala vést ústav jako jeho ředitelka.

Muž z publika: Chcete robotama nahradit lidi? Co bude s námi?

Dorsy: My vytváříme novou renesanci. Lidi už se nebudou muset plahočit za prací, budou se věnovat pouze

sami sobě, svým vjemům a myšlenkám.

Petr: A radostem, veškerou práci a zátěž necháme na nich. To je historický okamžik. To je předěl, který

lidstvo nezažilo třeba tisíc let!

Žena z publika: Vyrábíte sexuální otrokyně! Hanba!

Muž z publika: Kradete lidem práci i jejich budoucnost!

Pískot. Bouchání do stolu.

Dorsy: Héj, ochranka, vyhoďte ty lidi, nechci je ani vidět!

Dorsy a Petr opouštějí jeviště.

Přichází pracovník ochranky proti kterému vyběhne skupina maskovaných lidí. Povalí ho na zem a zkopou.

Dorsy a Petr se vrací na scénu. Pozorují pracovníka ochranky, který se těžko zvedá a odchází.

Petr když se sál utiší: Řekni mi, co to bylo za lidi!?

Dorsy: Musíme na podobné akce zesílit ochranku, ale co to říkal ten chlápek o uzavřené oblasti v Coloradu?!

Petr: Asi nějaká štvavá agentura.

Dorsy: Jenom jestli…

Petr: Ty mi nevěříš?

Dorsy: Viděl jsem ty fotografie?

Petr: Jednoduchý podvrh!

Dorsy: Dneska je všechno podvrh.

Petr: Takovou montáž svede i malé dítě.

Dorsy: Byl jsi tam jako skutečnej.

Petr: Smiř se s tím, Dorsy, že žijeme v době, kdy ničemu nemůžeš věřit.

Pauza.

Dorsy: To bude průšvih, ale nesmí nás to odradit. Až z ní uděláme špičkovou manažerku největší

společnosti…

Petr: Jejíž majitelé budeme my.

z