Šneci v aspiku

Co všechno se může stát, když si myslíte, že se nic stát nemůže… Konverzační komedie ve stylu francouzských bulvárních komedií, kde o nedorozumění není nouze. 

V rodině Zedníkových se odehraje během jediného večera víc věcí, než jinde za celý rok. Poklidný průběh večera, kdy Marta Zedníková chce péct věnečky a manžel Karel Zedník se dívat na fotbal, naruší soused s podivnou žádostí, aby mu na pár hodin pohlídali rakev s mrtvým dědečkem. Potřebuje si vyřešit věci související s pohřbem. Než se Zedníkovi rozhodnou, zda mu vyhoví, už jim soused Šlapetka tlačí do bytu rakev.

Manželé nakonec souhlasí, protože sami mají dědečka, a neví, kdy oni sami budou potřebovat, aby jim někdo na něj dohlédl.

Dcera Jarmila přijde s tím, že její mládence Hynek nemá momentálně kde bydlet a potřeboval by u nich jednu noc přespat. Telefonicky se ozve také Karlova matka, že by u nich doma chtěla strávit poslední chvíle života, protože ji bolí u srdce a myslí si, že má infarkt.

Zedníkovi tedy rakev zakryjí přehozem, aby to vypadalo jako konferenční stolek. Nechtějí odradit nastávacího Jarmily nebo vylekat matku tím, že mají doma mrtvolu.

Situaci zkomplikuje fakt, že rakev se ukáže jako prázdná. Všichni začnou dědečka hledat, vyšetřovat přijde policista, který všechno dokonale splete. Následuje sled mnoha černohumorných situacích, kdy hlavním vodítkem je nedorozumění všech zúčastněných.

Postavy

Karel Zedník

Marta Zedníková

Dcera Jarmila

Šlapetka

Šlapetková

Hynek

Tchyně

Syn

Policista

Obývací pokoj činžovního domu. Uprostřed sedací souprava. Na ní odevzdaně sedí Karel. Marta přechází z jedné strany na druhou. Zalévá květiny. Vlevo jsou vchodové dveře, vpravo dveře na balkon. Karel listuje novinami.

MARTA U Šlapetkových se dneska něco stalo. Byl tam křik.

KAREL Tam je křik pořád.

MARTA Ale tohle bylo jiné. Volali: už je to tady, konečně jsme se dočkali.

KAREL Tak vyhráli ve Sportce.

MARTA Ale pak všichni plakali.

KAREL Tak vyhráli málo. Kdyby to počasí tak chtělo vydržet, ale hlásej ochlazení. Studená vlna přijde z východu, což je z geopolitického hlediska méně překvapivý jev než z toho meteorologického. Hezké dny tak jako tak skončily. Musíme zajet do Smržovky.

MARTA Byl tam pohřebák.

KAREL Ve Smržovce?!

MARTA U Šlapetkových.

KAREL Pohřebák? Tak to se tam asi něco stalo.

MARTA Stalo a nedopadlo to dobře.

KAREL Kolik je Šlapetkovi?

MARTA Ten je fit, ale ta jeho se mi poslední dobou nezdála. Napadala na jednu nohu. Taky se mi zdálo, že se mi poslední dobou vyhýbá.

KAREL To měla z lyžování.

MARTA Že se mi vyhýbá?

KAREL Tu nohu. Pochroumala si kotník. Jinak je pořád pěkná.

MARTA Mně se nezdála pěkná ani trochu. Chodila pořád v těch nemožných teplácích, ani namalovaná nebyla.

KAREL Chodila běhat. Proč by se na to malovala?

MARTA Jestli si přitom běhání někde nerozbila hubu. To je hned. Vždycky jsme si povídali a najednou dělá, že mě nezná.

KAREL Já bych ten pohřebák spíš viděl na Šlapetku, byl poslední dobou takový bledý, zamyšlený, když šel po ulici, klopil zrak.

MARTA Něco hledal. Nebo nad něčím bádal. Je to psycholog, má hodně pacientů, tak už se nechce dívat na další lidi.

KAREL Nebo mu bylo blbě, víš?

MARTA Počkej! Vždyť oni tam mají ještě toho dědečka.

KAREL Tak to je jasný. Toho už jsem dlouho neviděl. Myslel jsem, že už tady ani nebydlí.

2MARTA Já myslela, že ho mají v pečovateláku. Chtěla jsem se zeptat Šlapetkový, ale jak se mi vyhýbá, tak nebyla příležitost.

KAREL Ten byl dlouho špatný. Měl pokoj pod naší šatnou a já tam často slyšel, jak tam sténá.

MARTA A nebyla to Šlapetková se Šlapetkou?

KAREL Poznám snad, když sténá mladá ženská a když starý děda.

MARTA A nebyl to náš děda. Dostal dneska něco najíst?

KAREL Já mu nedával nic. Jedině Jarmila.

MARTA Ta není doma.

KAREL Tak to nedostal nic.

MARTA Já mu tam pak šoupnu horalku.

KAREL Kdyby měl hlad, tak by si přišel, ne?

MARTA Určitě. To není jako ten Šlapetkovic děda, ten už si ani nepřijde.

KARLA Před rokem ještě venčil jezevčíka a dneska mu přijede pohřebák. To je život... Je to celý nějaký moc rychlý. Pořád máme všechno před sebou a najednou máme před domem pohřebák. Taky nebyl nejmladší. Počítám, že mu táhlo na devadesát. A skoro padesát let měl skleněné oko.

MARTA Já vím, to pravé.

KAREL Levé.

MARTA Určitě pravé.

KAREL Jsem si absolutně jistý, že to bylo levé oko.

MARTA A já ti mohu odpřisáhnout, že to bylo pravé oko.

KAREL Hergot, teď z venku tak ošklivě fouklo. O víkendu napadne ve Smržovce určitě nejmíň metr sněhu. Ochlazení z východu vždycky přináší tyhle nečekaný komplikace. Pro koho asi přijel ten pohřebák?

MARTA Můžeme se zeptat.

KARLA Přece tam nezazvoníme a nezeptáme se, kdo vám tady umřel?

Vstoupí dcera Jarmila. Pověsí bundu na věšák.

JARMILA Ahoj, co dělá venku ten pohřebák?

KAREL Asi Šlapetka.

MARTA Nebo Šlapetková.

JARMILA Nebo ten jejich děda. Měl skleněné oko, třeba dobře neviděl a do něčeho vrazil. Brácha volal, že dneska bude spát u té ženské.

MARTA A jak to že volal tobě a ne mě?

JARMILA Volal všem, ale nebrali jste to.

MARTA Proč máme zase vyvěšený telefon?

KAREL Měl jsem takový divný tušení, že dneska bude volat matka.

MATKA Ty tvoje tušení! Nemůžeme vyvěšovat telefon, vždycky když máš tušení. Pak se nám nikdo nedovolá.

JARMILA Co budete dneska večer dělat?

MARTA Táta bude koukat na fotbal a já budu dělat věnečky.

JARMILA Já mám rande.

MARTA S tím Hynkem?

KAREL Až půjdeš na to rande, mrkni ke Šlapetkům, kdo tam chybí.

JARMILA To je divné, ne?

KAREL Oni by byli taky zvědaví, kdo nám umřel, kdyby nám někdo umřel. A možná by byli zvědavější než my. Možná by i zazvonili. Dělali by, že si spletli dveře a čuměli by dovnitř, kdo tu chybí.

Zvonek.

KAREL Ty někoho čekáš? Ještě, aby to byla tak matka!

MARTA Nestraš, pořád s tou matkou. To bude kluk, zapomněl si klíče.

CELÝ TEXT NA VYŽÁDÁNÍ.